See you in hell - Jed

Je to takovej pocit dežaví. Jako bych včera z gramce sundal Útok a druhej den tam položil Jed. A přitom mezi těmahle albama uběhlo už pár let. Otázkou je, jestli to je dobře nebo špatně. Není to nějaká forma stagnace? Možná je to tím, že jsem od novýho alba prostě nic nečekal. Prostě takový to .. aha nová deska See You In Hell. Nic víc. Hrany obroušeny? Kdeže, spíš vybroušeny a tahle brněnská (i břeclavská samozřejmě) parta veteránů (sorry kluci no) v mých šuplíčkách zařazena pod písmeno "I". Inventář. Inventář český hardcore / punk scény. Tak jako kdyby tady prostě See You In Hell odjakživa byli a budou. Něco jako, když se tě někdo zeptá .. a co Brno a punk? A tebe automaticky napadne ... dyk jo, jasný Filip, See You In Hell a Hluboká Orba.

Jed mi do uší nepřivál nic novýho. Pár náznaků. Jinak nic víc. Víc to jede, ubylo přechodů na bicí a struktura válů je přímočarejší. To oceňuju! Nepoznávám Jožkův řev. Fakt jsem celou první stranu hypnotizoval jehlu s hlavou natočenou k reprákům. Je už tolik vyřvanej nebo mu to prostě takhle sedlo ve studiu? Jakoby zastřenější a přitom stále srozumitelnej řev (ehm ... i když na týhle nahrávce se to blíží spíš ke zpěvu..). Další plus. Ale zase jsem poznal Tomovi back vokály. A hned jsem dostal chuť na pivo. Vlastně je to stejně legrační, že když už kluky někde potkám, tak z 99% téma hovorů už není o hardcoru, ale buď o pivu nebo metalu nebo dětech. A vlastně ještě pokaždý (asi) trapnej dotaz, kdy zase Beňo dorazí do Polabí za příbuznejma na dovolenou. U všech nahrávek See You In Hell je vidět, že maj zmáklý, jakej čas se má použít na album, aby nebylo moc dlouhý a nezačalo sklouzávat k nudě a jednotvárnosti. Jedu je odměřeno přesně tak akorát. Necelejch dvacet minut je málo? Nene, přesně odseklá dávka hardcoru, která dokáže udržet moji pozornost a neumožní mi odcházet od gramofonu dělat kraviny, při kterejch se z vedlejší místnosti fakt hudba poslouchat nedá. Má  cenu opakovat a papouškovat, že stylově jde o hybrid US hardcore / punku se silným vlivem japonské burning spirit školy? Máte to mít, napsat jsem to asi musel, i když to pro mě osobně není důležitý. U textů se dá použít pravidlo, že většinou platí a jsou použitelná jak pro mimo hardcorové dění tak stejně dokážou odkrýt a popsat palčivá témata a rozvířit vody naší rybníčkové "scény". Jsou krátký, jednoduchý (a přitom všeříkající) a bodaj kolem sebe aniž by po sobě zanechávaly trpkou pachuť zahořklosti postarších pánů, který maj čtvrtej křížek za rohem. Jízlivost, ironie a hlavně pravda. Ta se špatně vstřebává. Všechny fanatické účastníky internetových diskuzí zajisté potěšil vál Podívej. Mě pobavil. A hlavně respekt za doslova vyzpívanej kus od Jožky (aby jsme se nenápadným oslím můstkm vrátili k muzice samotné). A třeba Budoucnost s basovou linkou na začátku? Favorit na nejlepší vál desky. Po vizuální stránce je Jed taky povedená taškařice. Hlavnímu obalu vévodí kresba od Wese Samplese (taková jako US verze Sugiho) a celej pres má stylovej obi strip (Japonsko vole). Limitovanou edici nemám, ale v rychlosti vám můžu vypsat bonusy - barevný vinyl, kartonová krabice se sítotiskem, samolepka, placka a DVDr z japonského tour. Tak to by bylo, anebo ne ...?

Že prej ... jed mi do uší nepřivál nic novýho. Tak vidíte, že to tak docela nebyla pravda. Nikdo asi nečekal hudební kotrmelce, uhnutí z nastaveného kurzu. Ani já ne. A že jsem se nijak na tuhle desku netěšil neznamená, že mě nebaví. Naopak, s pečlivostí sběratelského fanatika ukládám Jed k dalším vinylům v polici, kde dlí rozrůstající se sbírka nahrávek od brněnského komanda.

zdroj: periferia.cz

http://seeyouinhell.bandcamp.com/

Tracklist:
01. Naděje     02:13
02. To není sen     02:19
03. Nečekej     01:15
04. Jed     02:59
05. Budoucnost     03:00
06. Slzy a krev     02:42
07. Podívej     03:01
08. Provazochodci     02:29

09. Proměny