phr.cz



Apostles, The - Punk Obituary

LP gatefold

Více detailů


400Kč incl. tax

BEAT - 46LP



 

Nejlepší LP od Apostles podle mého skromného názoru! Apostles je jedna z mnoha UK anarcho kapel ze začátku osmdesátých let. Rozdíl mezi Apostles a zbytek kapel je ovšem veliký... Samozřejmě že je to jen můj subjektivní názor a vyslovený třicet let od událostí, jen na základě nastudovaných věcí z literatury a rozhovorů s pamětníky. Tak popojedem, k věci! Apostles založili sígři z ulice, kteří opravdu squatovali v Hackney (Londýn), byli o něco starší než jejich kolegové v jiných kapelách a tak jako jedni z prvních měli texty o rasismu, například. Neměli bohaté rodiče jako někteří jiní (nejmenovat!) a v neposlední řadě, jejich zpěvák a leader Andy Martin byl homosexuál. Kromě toho Apostles nebyli žádní poslové pacifismu, sle skinheadi co jsou punkrockeři. Takže o nějakou tu bitku nebyla nouze. Náckové na jejich koncertech neměli rozhodně na růžích ustláno! Proto byla a dodnes je kapela vnímána kontroverzně, což dělala samozřejmě 
cíleně. Nicméně, jejich mladší souputníci z ostatních kapel, zinů a vlastně se tomu dá říkat tvůrci veřejného mínění, tyhle urejpané divné lidi co jeli mimo jejich mantinely moc rádi neměli. 
Kapele se na téhle desce podařilo to co málokomu. Tohle není patetický punk v Flux/Crass stylu, ale něco na pomezí folku/punku/progresivního rocku. Vše má skvělé melodie, zapadá to do sebe jako dílky puzzle a objevují se věci které rozhodně nedělají @punku tehdejší doby ostudu! Zvláštní nástroje, podivné vybrnkávání na kytary. Ale vše je podřízené písničce a není to žádná onanie aby se něco dělo.
 Deska zachycuje tehdejší atmosféru, úplně z ní cítím jak se přenáším do špinavých ulic tehdy naprosté díry Hackney. Málo desek na mě takhle funguje... Ale tahle je hodně osobní, možná díky až meditativním vyhrávkám které jsou tu opravdu působivé.
 Deska vyšla u Mortarhate (label lidí z Conflict) a možná i to z ní dělá nejlepší desku Apoštolů. Ta produkce, kdy zřejmě zlý Colin seděl ve studiu a bděl nad kvalitou nahrávky. Možná to tak nebylo, ale opravdu vnímám velký rozdíl mezi touhle a ostatníma deskama Apostles.
 Ještě letem světem k textům. Jak již bylo naznačeno, kapela žila ten @punk trochu jinak. Kapela se věnovala nikoliv povinným textům o masožroutech, násilí, válkách, odzbrojení spíše věcem jako drogové závislosti, přepadení, místní zkorumpovaní politici, obchody s drogami, zneužívání, traumatizované děti, vlastní zmatenost zmatenost, sebepochybnosti, osamělost, sebenenávisti atd. Nechci působit lacině,nebo bulvárně, ale tipuju že být homosexuální anarcho skin, naprosto švorc nebyla sranda ani v "sluníčkové" @punk scéně osmdesátých let.
 Shrnuto a podtrženo, neexistuje typická anarcho punk kapela. Ale pokud není nutné aby ti v bednách valily težké punk haluze jako Amebix/Flux/Disrupters nebo Icons of Filth, ale máš rád také ty z druhé části scény jako MOB, Hagar the Womb nebo Liberty, tohle tě rozhodně nezklame. Taky není špatný mít doma nějakou desku, která není zlá, temná, a dokonce ani vhodná na párty, ale je prostě klidná a dobrá:)  
tracklist:
01. Oh, Death
02. Thalidomide
03. The Patient
04. Breaking Barriers
05. Workers' Autonomy (Part One)
06. Workers' Autonomy (Part Two)
07. On Patrol
08. The Thrive Alive Jive
09. Mister Missed Her
10. Daze Of The Weak
11. The Sword
12. New Face In N16
13. The Hunt (The Liberators March)
14. The Hunt (The Victims Lament)
15. The Hunt (The Saboteurs Revenge)
16. 62 Brougham Road (Part One)
17. 62 Brougham Road (Part Two)
18. Deus Creator Omnium

Nejlepší LP od Apostles podle mého skromného názoru! Apostles je jedna z mnoha UK anarcho kapel ze začátku osmdesátých let. Rozdíl mezi Apostles a zbytkem "typických anarcho"  kapel je ovšem veliký... Samozřejmě že je to jen můj subjektivní názor a vyslovený třicet let od událostí, jen na základě nastudovaných věcí z literatury a rozhovorů s pamětníky. Tak popojedem, k věci! Apostles založili sígři z ulice, kteří opravdu squatovali v Hackney (Londýn), byli o něco starší než jejich kolegové v jiných kapelách a tak jako jedni z prvních měli texty o rasismu, například. Neměli bohaté rodiče jako někteří jiní (nejmenovat!) a v neposlední řadě, jejich zpěvák a leader Andy Martin byl homosexuál. Kromě toho Apostles nebyli žádní poslové pacifismu, sle skinheadi co jsou punkrockeři. Takže o nějakou tu bitku nebyla nouze. Náckové na jejich koncertech neměli rozhodně na růžích ustláno! Proto byla a dodnes je kapela vnímána kontroverzně, což dělala samozřejmě cíleně. Nicméně, jejich mladší souputníci z ostatních kapel, zinů a vlastně se tomu dá říkat tvůrci veřejného mínění, tyhle urejpané divné lidi co jeli mimo jejich mantinely moc rádi neměli. 

Kapele se na téhle desce podařilo to co málokomu. Tohle není patetický punk v Flux/Crass stylu, ale něco na pomezí folku/punku/progresivního rocku. Vše má skvělé melodie, zapadá to do sebe jako dílky puzzle a objevují se věci které rozhodně nedělají @punku tehdejší doby ostudu! Zvláštní nástroje, podivné vybrnkávání na kytary. Ale vše je podřízené písničce a není to žádná onanie aby se něco dělo.

 Deska zachycuje tehdejší atmosféru, úplně z ní cítím jak se přenáším do špinavých ulic tehdy naprosté díry Hackney. Málo desek na mě takhle funguje... Ale tahle je hodně osobní, možná díky až meditativním vyhrávkám které jsou tu opravdu působivé.

 Deska vyšla u Mortarhate (label lidí z Conflict) a možná i to z ní dělá nejlepší desku Apoštolů. Ta produkce, kdy zřejmě zlý Colin seděl ve studiu a bděl nad kvalitou nahrávky. Možná to tak nebylo, ale opravdu vnímám velký rozdíl mezi touhle a ostatníma deskama Apostles. Možná to je i tím, že je to první deska a tudíž kapela měla nasyseno tolik songů, že si vybrala jen ty nej?

 Ještě letem světem k textům. Jak již bylo naznačeno, kapela žila ten @punk trochu jinak. Kapela se věnovala nikoliv povinným textům o masožroutech, násilí, válkách, odzbrojení spíše věcem jako drogové závislosti, přepadení, místní zkorumpovaní politici, obchody s drogami, zneužívání, traumatizované děti, vlastní zmatenost, sebepochybnosti, osamělost, sebenenávisti atd. Nechci působit lacině, nebo bulvárně, ale tipuju že být homosexuální anarcho skin, naprosto švorc nebyla sranda ani v "sluníčkové" @punk scéně osmdesátých let.

 Shrnuto a podtrženo, neexistuje typická anarcho punk kapela. Ale pokud není nutné aby ti v bednách valily težké punk haluze jako Amebix/Flux/Disrupters nebo Icons of Filth, ale máš rád také ty z druhé části scény jako MOB, Hagar the Womb nebo Liberty, tohle tě rozhodně nezklame. Taky není špatný mít doma nějakou desku, která není zlá, temná, a dokonce ani vhodná na párty, ale je prostě klidná a dobrá:)  

 

https://www.youtube.com/watch?v=O-ddm2YsNWY&list=PL359D22E390CA735A

 

tracklist:

01. Oh, Death

02. Thalidomide

03. The Patient

04. Breaking Barriers

05. Workers' Autonomy (Part One)

06. Workers' Autonomy (Part Two)

07. On Patrol

08. The Thrive Alive Jive

09. Mister Missed Her

10. Daze Of The Weak

11. The Sword

12. New Face In N16

13. The Hunt (The Liberators March)

14. The Hunt (The Victims Lament)

15. The Hunt (The Saboteurs Revenge)

16. 62 Brougham Road (Part One)

17. 62 Brougham Road (Part Two)

18. Deus Creator Omnium

 

Zatím nejsou žádné produkty na podobné téma

Zatím nebyl přidán žádný komentář. Můžete být první...

Komentáře mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.

 

(prázdný)