phr.cz



LIVE 1996 - 2014

kniha, vázaná, 210*215 mm, 112 stran

Více detailů


250Kč incl. tax



 

“Fotografie, které Syky pro tuto knihu vybral, jsem dopředu neviděl, ale je mi jasné, že to bude průřez historií tuzemského podzemního hardcore, grind-core a metalu. Snímky zachycující nadšení dnů uplynulých a čas, který již nejde vrátit. Radost i další emoce, které při koncertech cítili jejich účastníci, ať již stáli na pódiu nebo pařili v mosh-pitu. Sdílení a nasazení při pořádání undergroundových akcí,  z nichž člověk nemá nic, jen to potěšení, že se všechno povedlo, že spoustě lidem udělal radost a že tam vládla přátelská atmosféra. Možná na nich uvidíme lidi, kteří již z nejrůznějších důvodů na koncerty nechodí nebo chodit nemohou. Možná si povzdechneme, že ten čas ale zatraceně letí a uvědomíme si, co všechno jsme za ta léta společně zažili, kolik kilo přibrali a kolik vlasů ztratili… Pak bude jistě Syky spokojený, protože jeho mise undergroundového bojovníka proti pomíji
 vosti měla smysl. A také si snad uvědomí, že „show must go on“, že jeho bojové nasazení dosud neskončilo, vezme svůj otřískaný foťák a znovu se po hlavě vrhne do přední linie.” Iny (Trhavina, Gride, Radiolokátor, Lahar)

Předpokládám, že Sykyho zná každý. (úsměv) Ať už jako basáka noisecore divočiny RABIES, nebo potulného fotografa, kterého potkáte na většině jihočeských akcí, na nichž se hraje hardcore nebo thrash metal. Den dva po koncertu pak jeho fotky visí na rajčeti, o čemž řada spřízněných duší pravidelně dostává avízo na e-mail, buď aby si připomněla, jak to na koncertu vypadalo, nebo mohla zalitovat, že tam nebyla. Čas od času se Sykyho fotky objevují i na našem webzinu, takže pravidelní čtenáři vědí... Možná ale nevědí, že před pár dny vyšla Sykymu fotokniha, do které autor vybral cca 100 fotek pořízených v letech 1996 až 2014. Možná to někomu přijde málo, ale publikace vyšla ryze undergroundovým DIY nákladem, takže svou roli hrály i finance. 

 Kniha má v podstatě dvě části, v první, pochopitelně co do rozsahu mnohem skromnější, se k Sykyho fotografování vyjadřují Iny (GRIDE, RADIOLOKÁTOR, LAHAR, Trhavina), Šakal (RABIES, Noise master) a Bořan (War Pig Records, Choroba mysli), pár slov připojil i Syky. 

 Fotočást je pochopitelně mnohem rozsáhlejší. Obrázky asi nejsou po technické stránce zrovna prvotřídní, odborníci na fotografování je myslím rovnou odsoudí jako amatérské, vedle technické dokonalosti jim často chybí i správná kompozice. Obé je dáno tím, jak Syky fotky pořizuje. V tomhle směru se výborně vyjádřil v předmluvě Iny, tak si dovolím pár jeho vět odcitovat: 

 "Další věcí, která mě ve spojení se Sykyho fotografováním napadne, je styl, s nímž své snímky pořizuje. U některých ,profesionálních‘ fotografů bývá na koncertech občas problém, že se snaží vydobýt si pro sebe jakési VIP postavení. Staví se do míst, kde očividně překážejí, mnohdy svým pohybem po pódiu nebo před pódiem narušují koncert a ještě se cítí dotčeně, když je občas někdo v kotli sejme. Ne tak Syky. Možná je to tím, že sám hraje v kapele, ale spíš tím, že si na koncert prvotně přijde užít hudbu a ne nalovit co nejlepší a nejdramatičtější záběry. Prostě stojí nebo paří v moshpitu a k tomu ještě fotí. Pravda, občas to odnese jeho fotoaparát, ale většinou to vyjde a ze sebezběsilejšího mumraje vychází se zdravým štítem. Záběry nejsou možná úplně perfektní, technicky nejsou stoprocentně vyladěné a vypilované, ale jsou autenticky pořízené vždy z první linie. Z míst, kde těla létají vzduchem, smrdí to potem a občas i krví."

 Lépe bych to nenapsal... Tahle kniha není o dokonalosti, ale o atmosféře, která z těchhle (dovolím si použít slovo, které s kamarádem používáme pro něco lehce bordelářského) punkových fotek dýchá. Je to přesně tak, jak píše Iny v poslední větě - těla létají vzduchem, v němž je cítit pot. Ale abych jen alibisticky nepoužíval slova druhých, připojím i nějaké své smíšené pocity.

 Za prvé se mi nelíbí, že fotky nejsou seřazeny podle nějakého pravidla. Na jedno prolistování to sice vypadá, že jdou podle abecedy, ale zdání klame, tu a tam jdou po sobě fotky kapel začínajících na stejné písmeno, ale obecně to v celé publikaci neplatí. Já bych dal přednost řazení chronologickému, aby bylo patrné, jak se Syky jako fotograf vyvíjel, i jak se měnila technika, protože jestli správně chápu Sykyho slova v úvodníku, tak některé obrázky byly pořízeny ještě na analogový fotoaparát. 

 Za druhé mi některé fotografie nepřijdou tak skvělé, aby se v knize objevily. Samozřejmě chápu, že pro autora má každá význam, má ji spojenou s nějakou vzpomínkou, ale mně snímky muzikantů, kterým chybí kus hlavy nebo těla, až tak interesantní nepřijdou. Ale třeba je to jen tím, že mám rád pořádek a chtěl bych mít figury pěkně uprostřed, další lidé to budou vidět jinak. 

 A pak si myslím, že total UG knížka by se obešla bez SLAYER a HAEMORRHAGE. Nic proti oběma kapelám, ale obě fotky jsou takové statické, muzikanti nevypadají, že by danou chvíli zrovna prožívali, narozdíl od většiny ostatních, kteří většinou vkládají do své hudby všechny emoce.

 Kdybych měl vybrat nějakou best of fotku, tak ukážu na GRIDE z roku 1996, na níž je Iny s dlouhými vlasy! Pro někoho to žádné novum nebude, ale pro mě jo, protože jsem poprvé Inyho viděl až s kratším sestřihem - proto tem vykřičník na konci předchozí věty.

 Ještě by mělo zaznít, že ač publikace na první pohled vypadá spíše jako fanzin, je celá vytištěná na kvalitním křídovém papíře. Vazba sice není pevná, ale i tak vypadá paperback trvanlivě. 

 

Počet stran neuveden, náklad 200 kusů.

zdroj:fobiazine.net

 

https://www.youtube.com/watch?v=sqeYWry4VOY

 

Zatím nejsou žádné produkty na podobné téma

Zatím nebyl přidán žádný komentář. Můžete být první...

Komentáře mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.

 

(prázdný)