phr.cz



Caine - Pro jediný vlas víly


150Kč incl. tax

CAINEPJVVCD



* Víš, mám tě moc ráda, jen mi někdy připadá… no… že by ses mi moh´ trochu víc věnovat… nemyslíš? Co kdybys toho teď nechal, ty tvoje ruce… pořád… co kdybys je na chvíli někam odložil… a byl tu jen tak… se mnou! * Rozhodně jsem nechtěl být sobec… ale když ono se to snadno řekne – odložil! Jak? Odjakživa jsem je nosil s sebou a odjakživa mě sváděly k tomu něco dělat! …svádí-li tě tvá ruka… utni ji… ať raději vejdeš do nebe zmrzačený… než vůbec! * Hele, máš mě vůbec rád? Asi moc ne, viď, asi víc sebe, co? Proboha snad nechci tak moc – hoďku, dvě…! * Po dobrém to nešlo ani náhodou… jenže za hoďku, dvě… už zase nešly zpátky! Ano, bylo to mé největší dosavadní vítězství nad vlastním sobectvím, ale… celkově to lepší nebylo! Začal jsem poněkud jalově přecházet po pokoji… sem a tam… * Bóže, to snad není možný! To musíš pořád tak courat? Nemoh‘ bys aspoň na chvíli ty nohy nechat na pokoji? * Těžko! Trmácely se se mnou životem už od útlého dětství přes tlustý střední věk… a teď… jako zralý muž… bez rukou… * Prokristapána, to chci tak moc? Pár společně v klidu strávených chvil… to je tak moc?! To je taková oběť, myslíš si to, jo?! * Ještě jednou jsem zaťal zuby, nechal nohy na pokoji a dokutálel se do kuchyně. Nebylo to lepší. Myšlenky… naráz jako by mi v hlavě explodovaly… * Posloucháš mě vůbec? Probůch, seš mimo nebo co?… No, to sem dopadla… Šíšikriste, už je mu zatěžko mě i jen vnímat! * Zkoušel jsem se soustředit… jenže ty tisíce nápadů, vzpomínek, myšlenek a slov jen čekaly, až jim zavelím do vět! * Uu úú! Já jsem tady! Tvoje zlatíčko, tvoje všechno – vzpomínáš? * Věděl jsem, co je má povinnost... koneckonců... i mnohem větší lidé už obětovali rozum pro mnohem menší cíle... Ležel jsem teď konečně vedle ní, pokojně a tiše, mlčky jí naslouchal, nic nedělal, nic si nemyslel... Jen cítil. Jen čím dál tím víc cítil! Až mi z toho bylo těsno k prasknutí a z hrdla se mi vydral nekontrolovatelný smích… a smutek. To zbylé prázdno hledalo… EXIT. * Poznala to. Trhla sebou a řekla: Ješiš… s tebou je fakt votrava!… Cítíš ke mně ještě vůbec něco? * Nevěděl jsem. Nedokázal jsem… zdroj všech vášní, všeho zla a nejpřevrácenější jest lidské srdce… * Bylo. Sotva jsem se pokusil oddělit rušivé vibrace a ponechat v činnosti jen tu část, co tloukla právě pro ni – zkolabovalo. * Zavolala doktora. Prokristovyrány! Že nemáš rozum sem veděla už vod začátku, ale že ani srdce!… * Nastrkali do mě nějaké hadičky a propojili s přístroji. Přežíval jsem. * Hele, ty ho máš pořád doma, jó? – zeptala se jí večer kamarádka ve fitnesu. Proč? * V noci mě vynesly v krabici na ulici. To kdyby o mě ještě někdo stál… * Nestál. * Jen On. Vlastně… se ani moc nedivil… jen pořád říkal: Chlapče můj, chlapče můj… takhle to přece nemělo být… * Když jsem pak znovu přišel k sobě – úmyslně říkám přišel, protože už jsem měl zase nohy a ruce, dokonce mi tlouklo i srdce a… pomyslel jsem si vlastním rozumem: ZÁZRAK! Ale co je to tady na podlaze za kus masa? * To nic, to je můj… Syn… víš, dal ti zatím svoje… * Nezmohl jsem se než vykoktat: Jenže… já… co když… nemůžu přece zaručit, že… * To je v pořádku… vždycky se s tebou chtěl… sblížit. * Ten den, přiznávám se, jsem uvěřil! * A bylo mi, jako bych se znovu narodil.
(Caine 2007-08-02)


http://www.caine.wz.cz/


Tracklist:

01. Pro jediný vlas víly
02. Anděl
03. Za květinou!
04. Co bude dál?
05. Písnička pro parťáka
06. Lávka
07. Vyznání (bez vyznání)
08. Vyznání (s vyznáním)
09. Kdo půjde
10. Podobenství o (osamělém) rozsévači
11. Za desatero prohrami
12. Staré lásky (z Lásky) nerezaví
13. Na projížďce
Bonus: Taneční protestsong

Zatím nejsou žádné produkty na podobné téma

Zatím nebyl přidán žádný komentář. Můžete být první...

Komentáře mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.

 

(prázdný)