Adacta - Tma (ultra clear splatter)

Až všechno skončí a nás pohltí nicota, zůstane jen soundtrack k beznaději s příznačným
názvem Tma. Tento počin má na svědomí bratislavská stálice syrového punku, kapela
ADACTA. O kvalitách jejich drtivého úderu mimo jiné svědčí, že tahle deska vychází na
asfaltové placce již podruhé. V roce 2015 se nahrávka poprvé objevila díky spolupráci vícero
evropských labelů a svým způsobem předurčila novou éru kapely. Po pětileté pauze od
trilogie studiových alb s latinskými názvy začalo období jednoslovných, úderně
pojmenovaných nahrávek s názvy v rodném jazyce. Nejenže Tma potvrdila poctivou prací
léty vydobyté pozice na československé crustové scéně, ale také přitáhla opětovně ke kapele
bedlivou pozornost a získala jí řadu nových posluchačů. Deset agresivních skladeb
prezentující se v úderném kompaktním celku sklidilo množství pozitivních ohlasů od
fanoušků i v recenzích a původní vydání je dnes již těžce sehnatelnou raritou. Nejen díky
neúnavnému koncertování této slovenské kapely a hladu po jejich muzice je jasné, že nastal
čas na repete.

Všetko ide dávno mimo mňa
Neviem sa dočkať súdneho dňa
Všetko ide dávno mimo mňa
Nenávidené hodím do ohňa

Čtvrté řadové album ADACTA je nesmlouvavým prohlášením generace, která svůj hudební
zápal nakopla na přelomu tisíciletí a jejich energie nevyschla ani v současnosti. Matadoři?
Stálice? Legendy? Jak sami chcete. Jisté ale je, že by se od ADACTA mohli mnozí učit.
Například nasazení a vytrvalosti. A přitom je jejich recept vlastně jednoduchý - Ryzí d-
beatové tempo, které je protkáno metalovými vyhrávkami rozdivočelé kytary, rázným
punkovým drivem a akurátním apokalyptickým chraplákem. Je zde také patrná snaha
nevybočit z žánrové škatulky, kterou všichni společně milují, ale zároveň se odlišit od zástupu
dalších a bourat zažitá a nudná klišé. Na albu kapelu nalezneme ve stádiu, kdy se z učedníků
stávají mistři, kteří diktují směr. Bezútěšné texty pak jen dokreslují bezvýchodnou atmosféru
už tak ponuré nahrávky. Celé album je patřičně agresivní a přitom stále čitelné, a vytváří
pozoruhodně soudržný sound. Můžeme se sice bavit o tom, jestli jsou tihle bratislavští kluci
více zahleděni skandinávským nebo zámořským směrem, ale pravda bude asi zakopána úplně
jinde. Náladu spíše určují specifické životní podmínky postvýchodního bloku, který svébytně
definuje dění nejen na punkové straně barikády.

Železobetón je môj les
Keď cerím zuby, šírim des
Som sám sebe pánom
Keď sa tackám ránom

Album bylo nahráno v květnu 2015 v mnohými vyhledávaném bzeneckém studiu Shaark pod
drobnohledem pánů Hlavicy a Nejezchleby. Ve výsledku se tak pyšní patřičně těžkotonážním
zvukem, který dokáže vaše sluchovody rozervat na cucky, stejně jako pohladit. Na tom má
samozřejmě velký podíl také tehdejší sestava kapely: Gargamel – zpěv, Špendlík – basa,
Kubo – bicí a Martin Hades – kytara a zpěv. Právě ten posledně jmenovaný se spolu s
kreslířem Michalem Pikslákem postarali o precizní design alba. Grafické pojetí zůstalo stejné,
avšak na rozdíl od původního vydání aktuální verze, ale vychází v klasické kapse. Náklad
vychází ve dvou číslovaných verzích, přičemž každá deska má rozdílné splatter fleky.

Rozlišovat tyto verze slouží parádní stříbrná samolepka. Celé nové znovuvydání má na
svědomí současný vydavatel bratislavské úderky, Papagájův hlasatel records.

https://adactaband.bandcamp.com/album/tma

Tracklist:

01. Z mostov stúpa dym 

02. Neveriaci v osud

03. Zuby závisti 

04. Vlčia krv 

05. Katastrofy 

06. Úzkosť 

07. Sám za seba 

08. Zlosť 

09. Cesty 

10. Rozlúčka