Před cirka desetiletím jsem takhle jednou odpoledne zvedl zvonící telefon a ve sluchátku se po obligátním pozdravu ozval dotaz: „Hele, nechcete si zahrát s nějakým chlápkem z New Yorku, co se motal okolo Thunderse, hrál snad v nějakejch kapelách a tak, jmenuje se Kevin K.“ Slovo dalo slovo a po pár týdnech jsme v téměř prázdném Matrixu a po nás leze na pódium hubený a lehce sešlý chlápek se svou francouzskou doprovodnou kapelou, aby vystřihl set ukázkového rocknrollu, přesně takového, jaký dle referencí člověk očekával. Oběhla slušná řádka let a nyní je tu album právě vydané na německém vydavatelství Wanda Records, pro které byl rok 2013 více než plodný.
Kevin K patří k těm, jejichž hudební historie sahá až do raných dnů punku, dnes nesehnatelný a kultovní singl kapely Aunt Helen vyšel již v roce 1978, ale vlastně se zároveň nikdy neprosadili v nějakém zásadnějším rozsahu, což byl ostatně osud devětadevadesáti procent punkových muzikantů. Kevin K ovšem na rozdíl od většiny nikdy neodložil kytaru do sklepa a i nadále vede svou rocknrollovou válku. Nejblíže úspěchu byl ovšem na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let s punkovo powerpopovou záležitostí New Toys, i ta se stala kultovní, nicméně rozpadá se záhy po vydání alba a celý potenciál je vniveč.
Leč to vše je pradávná minulost, žijeme v roce 2013 a Kevin se svou kapelou servíruje kolekci aktuálních písní s nezaměnitelným melodickým potenciálem a nasmrádlým odérem starého dobrého CBGB’s i starých, dávno prachem zašlých časů obecně. Poctivý rocknroll, odkazující na Johnny Thunders & The Heartbreakers, Joey Ramone, Iggy & The Stooges či The Dictators se vším všudy. Prost komplikovaností a zbytečných kudrdlinek, nabízí písničky v jejich ryzí podobě, které můžete stejně tak hrát se španělkou někde na pivu a budou neméně silné ve své melodice i výpovědi. To naplno prezentuje již úvodní Allies Of Rockin roll, jednoduchý popěvek, na první dobrou, svižné tempo a lehce thundersovský kytarový motiv a vše jede jak dobře promazaný stroj až do konce. Co víc si přát, pokud máte rádi punk v jeho sedmdesátkové New York City inkarnaci. Tak jako mnoho dalších i Kevin K vnáší spolu s odstupem věku do své tvorby nepřehlédnutelnou melancholii a zadumanou náladu a to je asi to, co v mých očích na nahrávce funguje nejsilněji. Samozřejmě je to také přehlídka klišé, jak hudebních tak textových, místy větší a místy menší, ale tohle je jen rocknroll a v něm je někdy hranice mezi kýčem a bezprostřední opravdovostí jen těžko rozpoznatelná. Ono je to navíc vlastně úplně fuk, za prvé vlastně mám tahle klišé nadevše rád, a když se v pokoji rozezní třeba Red White And Blue, That’s Madrid, nebo stoogesovsky znějící Countdown For A Doll, jsem chtě nechtě polapen do osidel jednoduchého rocknrollového písničkářství spojeného s melancholií, a to je ta nejdůležitější deviza hudby, jaká v mých očích existuje.
Ujíždíte-li si na adorování onoho „starého dobrého NY punku“, zkuste Kevina K, muže, který byl jeho součástí a jenž je na rozdíl od většiny dalších jeho aktérů dosud mezi námi a stále dokáže bez jakékoliv pompy psát silné písničky.
Tracklist:
01. Allies Of Rockin Roll
02. This Time Around
03. Lost My Marbles
04. Red White And Blue
05. Meet Me At The Party
06. Countdown For A Doll
07. Give Me Back My Girl
08. Hells Kitchen
09. That’s Madrid
10. Crazy For You
11. Cool Fools