Innoxia Corpora -Králi zmaru (marble)
LP, marble
download
Bezmála pětadvacet let od vzniku své první desky vypouští Innoxia Corpora do světa své nové album. A po dlouhých letech je to samostatná velká deska. Ta minulá je, pokud se nemyslím, také už ve věku teenagera. V mezičase Innoxia zvládla dva splity a desetipalec. Pětadvacet let, čtvrt století, neuvěřitelná doba, zvlášť v rámci subkultur a za situace, kdy má člověk stále pocitově tak staré záležitosti zařazené v kategorii "ta nová kapela". Po všech těch letech si Innoxia Corpora stále dělají věci po svém, zdárně ignorujíc to, kam se právě otáčí korouhvička subkulturních trendů, a každá další nahrávka je dílkem, které si s potěšením položím na gramofon a nejinak je tomu i s nejnovější deskou, pojmenovanou Králi zmaru.
Rozjezd obstarává Začátek konce, skladba, kde text nahrazují útržky z aktuálních zpravodajství, které vypovídají o stavu světa víc než tisíc textů dohromady. Takto vtěsnané do necelých dvou minut to navíc vykresluje poměrně komplexní obrázek toho, kam se řítíme. Druhá Nic neznamenáš již přináší Innoxii tak, jakou ji posluchači znají. Rychlou, kladoucí důraz na výrazný kytarový motiv a afektovaný projev zpěvu. Oproti minulým nahrávkám je tu silněji přítomen „heavy“ aspekt v kytarových rifech, které třeba v písni Eso národa operují s triky, řekněme post-black flagovskými, ne vzdálenými třeba nahrávkám kalifornských Blast. Titulní píseň Králi zmaru je pak klasickou hardcore punkovou kompozicí z jejich autorské dílny. Hardcore punk made in Rožnov, nepřeslechnutelně regionální, což v době, kdy světu vládně globalizovaná konfekce, kvituji s velkým povděkem. Specificky lokální sound je ostatně významnou devizou celé desky a jedním z hybatelů jejího šarmu.
Lyricky Innoxia Corpora spojuje osobní realistický pesimismus (mě navýsost blízký) a reflexe současného společenského dění, kde prolíná život reálný s tím virtuálním, aby dál a dál fragmentoval a polarizoval společnost. Tato témata se linou nahrávkou, aby to vše uzavřelo abnormálně silné vyvrcholení písní Fénix. V té temně death-rocková či post-punková basa pohání lyrické sdělení, které je jakýmsi ekvivalentem Mementa mori. Je to možná téma, které dnešní společnost, kvapící jako zběsilá, intoxikována vyprázdněným konzumerismem a pozlátkem, potřebuje jako sůl. Tím ovšem končí deska pro posluchače hudby ze záležitostí jako je Bandcamp. Pro ty, co si stále ještě kupují desky za účelem je opravdu poslouchat, závěr obstarává převzatá skladba od polozapomenutých Final Warning (těch z NYC, kde působil Neil, původní zpěvák Nausea), kteří v půli devadesátých let byli chvilku celkem výraznou kapelou, ač za sebou zanechali poměrně skromnou diskografii.
I po čtvrtstoletí Innoxia Corpora disponují stejnou energií a citem pro břitké reflexe, jak vlastních životů, tak okolního dění. A to není právě málo. Vyšlo v limitovaném nákladu na třech variantách vinylu a bylo vylisováno v nové slovenské lisovně jménem Vinyl Lab.
https://innoxiacorpora.bandcamp.com/album/kr-li-zmaru
Tracklist:
1. Začátek konce
2. Nic neznamenáš
3. S cejchem
4. Eso národa
5. Králi zmaru
6. Sály prázdných osudů
7. Nekompromisní kompromis
8. Jatka bez krve
9. Fénix
10. Faith/Rise