Dneska mám trochu rejpavou, tak asi začnu tím, jak je možné, že tihle crusteři z Atén neznají Google. Jako fakt sorry, ale mi přijde über kokotina, že si kapela v 21. století neumí vyhledat, že parta stejného jména, jak chtějí pojmenovat svou úderku, už tady dávno byla. Pravda, oproti britským, ale známým gotikům, to tihle Řekové hrnou mnohem více od podlahy, ale stejně… Jako nedovedu si představit, že bych založil kapelu a pojmenoval jí třeba Plasmatics a pak byl na větvi z toho, že na mě dorazí američtí hardcoristi 50+, když my přeci hrajeme vytuněnej coolovej blackpopjazz. Nebo že se někomu líbíme a on si nás chce vyhledat a pustit, a místo toho začne křepčit na někoho úplně jiného. Notabene, když tahle parta z města kam se nosí sovy, není vůbec špatná a i jejich hudební nápady znějí hezky inteligentně. Fakt mě to baví, má to grády a není to taková ta diskopírka jako každá druhá. Zpěvák má ten typický crustový hlas, ale přitom nezní jako havran s bronchitidou, rytmika jede pěkně přímočaře a kytaristi svá kila obohacují o sólíčka a vyhrávky, které baví. Prostě pohoda, nářez, crusťáček. Jen ten název… pokud mě hlava nezradila, tak u nás to znamená poslední pomazání, tak snad si o to tihle kucí opálení nějak podvědomě neříkají.
https://terminalrecords.bandcamp.com/album/last-rites
Tracklist:
01. Backstabber
02. Nothing More
03. Our Day Will Come
04. Deadweights
05. Nightmare
06. No Life To Live
07. Back In Line
08. Bloodthirsty
09. Dose Of Reality
10. Last Rites