Už to vlastně zní trochu jako ohraná jihočeská logopedická říkanka: Novodur – Armavir – Telex –
Řeznickej krám. Přesně, opět na Papagájově hlasateli vydáváme legendární demo strakonické úderky.
Možná by se dalo říct: znovu a lépe. Dveře nestárnoucího Řeznického krámu jsou tentokrát otevřeny
zcela naplno a vlezlo se do nich i to, co muselo být na předchozích asfaltových plackách opomíjeno.
Hlavně proto, že elpíčka jsou nyní dvě. Z toho logicky vyplývá, že na větší plochu se vejde víc muziky.
Nemuselo se vyhazovat, spekulovat, krátit. V Řeznickém krámu vzoru 2024 najdete celé původní
demo, čili návdavkem osm nových songů oproti předchozí verzi jako bonus dříve nevydanou
koncertní skladbu. Samotná kapela byla tenkrát v životní formě a díky zkouškám ohněm na
vesnických zábavách šlapala jako dobře promazaný hardcoreový stroj. Popravdě hudební výkony a
zručnost mohl Telexu závidět kde kdo, a to nejen z řad kapel, které se shlédly v rychlém a divokém
hudebním stylu zrozeném pod zástavou Union Jacka nebo v zaplivaném pajzlu na Manhattanu
jménem CBGB. Jistě, puritáni, co obdivují kytaristy se zapnutým větrákem, kterým u několika
minutových sól se zavřenýma očima vlají natupírované hřívy, to asi budou vidět jinak, ale ona
nahrávka vzniknuvší v plesnivé zkušebně během pár hodin roku 1989 má mnohem větší sílu, než
vyumělkované kraviny pořízené v superstudiích za nehorázné částky.
Ještě někdo, někdo z nás
ztrácí víru v nový čas
dvojí názor, dvojí tvář
v očích dobrák v srdci lhář
Telex, podobně jako tohle demo, asi není potřeba obšírně představovat. Přísahají na ně punkáči,
hardcoristi i kdejaká ta metla. Ve své době neměly Strakonice, potažmo jižní Čechy větší mýtus.
Přitom to renomé nevznikalo věky, ale svůj nezpochybnitelný zářez na futra slávy tvrdé muziky
provedli strakoničtí hudebníci během pár let. Jejich nahrávek by se ve finále dalo dopočítat na
prstech jedné ruky nepříliš zručného chemika. Ale o tom, jak vznikl koncertní repertoár nazvaný
Fronta na maso a jako to celé u Telexu probíhalo, vás v obšírném textu uvnitř desky bude informovat
Honza Filip, kterého spíše znáte coby Johana z Fobia zine. Dá se říct, že na nové verzi vinylu opětovně
slyšíme autentické naléhavé volání nespoutaného a dravého Telexu, z dob kdy každá řízná punková
nahrávka byla velkým zázrakem. Pokud máme přihodit ještě něco unikátního, tak rozhodně fakt, že
tahle podzemní nahrávka se již několikrát dočkala zbrusu nového remasteringu. Ani u aktuální
vinylové verze to jednoduše nešlo jinak. O syrovější a ostřejší zvuk se tentokráte postaral Otyn
z studia Davos.
A co tvoje hlava – nebojí se
snad je to ta pravá – nestydí se
a co tvoje hlava – sami jste jí naučili
snad je to ta pravá – sami jste ji vyholili
Jako všechny poslední vinylové verze i takhle vychází pod taktovkou PHR, a část nákladu bude první
limitovaným vinylem v historii Telexu. Sto číslovaných kusů určených pro sběratele se bude lišit
barvou asfaltové placky. Zbytek nákladu pak bude v klasickém černém provedení. Občas máme pocit,
že tehdejší všivou dobu si někteří z nás idealizují. Pro důrazné připomenutí, že tenkrát svět rozhodně
nebyl v pořádku, je obal vyladěn do tradiční hnusné komunistické zelené barvy. Ne, tehdy se
pestrými barvami opravdu nehýřilo. Byly buď vyblité, nebo rudé, a všechny stály za hovno. Vrcholem
socialistického progresu byl příkladem světle růžový piják do školního sešitu. Zhruba tak totiž očima
vládnoucí garnitury vypadal onen Telexem zmíněný mírný pokrok v mezích zákona. Buďme tedy rádi,
že na dobu kdy nosiči vody umírali žízní, můžeme vzpomínat jen při poslechu desky. Charismatický
zpěvák bandu, Karel Bouša, na ni v jednom rozhovoru na KaH vzpomíná takto: „V paměti mi zůstávají
spíš zážitky s policajtama; existenční problémy, kdy mi vyhrožovali, že si půjdu sednout, manželku dají
do blázince a moje děti půjdou do pasťáku, když nepřestanu zlobit, to že oni umí! A to jsou tak tvrdý
věci, že když si na to i dneska vzpomenu, tak mi není moc dobře od žaludku. Dneska už asi ti mladí
nedovedou pochopit, co všechno se dělo, protože komouši a benga na to ty páky měli a byli toho
schopný! Byla to hnusná, naprosto odporná doba! Nebudu se vyjadřovat k dnešní době, kde mám
taky spoustu výhrad, ale tohle už nikdy. Nikdy! Nesmí se to vrátit! Tohle pro mě bylo to divoký, a asi
tak nějak bych to nechal ležet.“
https://papagajuvhlasatelrecords.bandcamp.com/album/eznickej-kr-m-20
Tracklist:
01. Kam vítr tam plášť
02. Zlatá mládež
03. La la la
04. Skejtová Růžena
05. Rakovina
06. Zlatý slavík
07. Řeznickej krám
08. 4 Minuty
09. Pečený holubi
10. Co tě nepálí
11. Brigáda
12. Lidi, děti, kanibali!
13 Generace
14. Mírnej pokrok
15. Kámoš
16. Proměny
17. Chromovaná jehla
18. Dneska ráno v šest
19. Poběhlice
20. Temelínská
21. Realita
22. Umírající nosič vody
23. Sehni hřbet
24. Továrna na tvý sny
25. Samý kecy
26. Do práce jde
27. Kluci
28. jdou do války
29. Znám ty tvý komedie
30. Nákupy (Live)