Gride – Hluboká temná modř

Desky, jako je „Hluboká temná modř“, jsou smutné. Tohle album není první ani poslední, které vyšlo nějaké kapele v době, kdy už nefungovala nebo nastal její personální přerod. Jak už všichni dávno ví, tohle LP je poslední nahrávkou GRIDE v sestavě, která byla roky osvědčená, přivedla na svět spoustu kvalitní muziky a odehrála koncerty, které si člověk bude navždy pamatovat.

„Hluboká temná modř“ lítala virtuálním éterem už od podzimu, ale poslouchat GRIDE bez něčeho, co byste u toho mohli držet v ruce, není tak nějak ono. Paličatě jsem čekal na vinyl. Následně teprv vyslechl. A překvapení se nekonalo. GRIDE totiž valí ten svůj charakteristický styl, díky kterému se stali tak respektovanou partou. Sedmero skladeb je opět ukázkou mistrovské práce. Na první neznalou působí tato směs jako chaotický hardcore grind, který však po hlubším zkoumání dokazuje, že jediná nota, úder, výkřik a slovo nejsou náhodné. GRIDE v drtivé části jedenácti minut nakládají. Čert valí tu zuřivou mašinérii dopředu, ale svými rytmy neustále tančí a co chvíli mění styl. Kytary skřípou a vytvářejí tolik motivů vměstnaných do natolik krátkého časového pásma, že se opět vkrádají slova o plýtvání tak dobrých nápadů. Když to ale bylo naposled, proč ne…

Výborné zakončení desky, a vůbec celé jedné éry, je věc „Neseme si v sobě smrt“. Její odlehčenější začátek (při tomhle rytmu bubnů mi vždy naskočí FAITH NO MORE – „Ashes To Ashes“) evokuje songy, jakými byl třeba „hit“ „Nahota, ochablost, disfunkce“, kde GRIDE dokázali, že si umí skvěle poradit i s pomalejšími rytmy. Po prvních nástřelech je právě tahle věc hlavní položkou, která se spolehlivě udrží v hlavě jako první.

Iny už je léta řazen mezi nejschopnější textaře na tuzemském HC/punk poli a bylo by divné, kdyby s postupujícím věkem a zkušenostmi ze svého umu slevil. Jeho texty (nebo snad už spíš básně?) si může člověk dávat při poslechu s textovou přílohou v ruce. A kdyby někdo zatoužil porozumět všemu, o čem se zde huláká, může se dozvědět více na Periferii, kde se Iny o textech k tomuto albu rozepsal a vše vysvětlil. Je zajímavé porovnat si vlastní výklad s tím, co jakým textem bylo ve skutečnosti myšleno.

Nedílnou součástí téhle nahrávky je samotné zpracování LP. Názory se můžou lišit. Možností na jaký formát vměstnat 11 minut materiálu bylo víc. Za sebe říkám, že jsem moc rád, že tahle labutí píseň v této sestavě je na 12palcovém vinylu. Ten je pochopitelně jednostranný (kdyby ne, tak bych teda prskal, to zase jo). Druhá strana obsahuje logo kapely, které se v průhledném obalu na druhé straně pěkně vyjímá. Titulní cover z dílny Valéra (bubeník ČAD) jede v jeho stylu grafiky. Ten ČAD feeling tam cítit je. Pravdou je, že název s obalem pěkně koresponduje a samotný front cover je od dřívějších coverů GRIDE dost jiný. Mně se líbí hlavně svojí koloristikou a ta vodní potvora mu taky sluší.

Je jasné, že tahle deska je super. Není co vytýkat. Potom, co si po prvním poslechu utřete slzu, si to prostě dejte ještě jednou a pak ještě jednou…

https://insanesocietyrecords.bandcamp.com/album/gride-hlubok-temn-mod-lp

tracklist:

01. Věčná válka s hmyzem

02. Básník stoupl a vzal si slovo

03. Bouře ve sklenici vody     

04. Hluboká temná modř

05. Přijdu hned

06. Nikdo nikdy za nic nemůže

07. Neseme si v sobě smrt